Dark
Tento článek by měl sloužit jako varování pro všechny nezkušené, ale i zkušené chovatele potkanů.
Potkanům se věnuji již 7 let. Vždycky u nás nějaký byl, je a odvažuji se říct, že i bude. Nejlepší potkánek, kterého sem měla, byla ne zrovna nejčistokrevnější berkshirka Dark ( Berkshire: co největší bílý pravidelný obdélník na bříšku, neměl by se přímo dotýkat tlapek a měl by být co nejostřeji ohraničen. Bílá barva muže sahat po lokty a kolena, barevné skvrny uvnitř trojúhelníku nejsou žádoucí. Tlapky, uši a ocas jsou světlejší, ocas by mel mít minimálně bílou špičku, bílá ale muže sahat až do půli ocasu. Bílá lysinka nebo tečka na cele jsou vítány ). Přinesla jsem si jí domů jako malinké, ustrašené potkáně. Postupně jsme si na sebe zvykaly a Dark si mě hezky ochočila :o) . Spávala v mojí posteli a už vůbec nebyla plachá…Dobře se snášela i se dvěmi staršími samicemi.
Jak už to ( u mě ) bývá, nadchla jsem do potkanů další spolužačku. Když jsem s ní šla do zverimexu, se na nějakého podívat, neodolala jsem a odnesla si domů malého aguti samečka. Dostal jméno Mr. Hankey ( příznivci South Parku budou vědět :o) ) a stal se budoucím ženichem pro mou Dark. Po nějaké době, když bylo Dark asi 8 měsíců a Henkýmu půl roku, rozhodla jsem se, že Dark nakryji. Měl to být její první a poslední vrh. Na internetu bylo napsáno, že na 1. vrh by měla být samice stará 4 - 6 měsíců a v "odborných" knížkách 8 měsíců. Takže jsem doufala, že dělám dobře. Pět dní jsem je společně připouštěla než na Dark přišla říje ( i když na tom ani tak moc nezáleží, u potkana může dojít k nucené říji, tzn. když jí samec nakryje mimo říji šance, že otěhotní je tu také ).
Po 14 dnech se mi zdálo, že má větší bříško, ale to jsem si jen namlouvala. Bříško jí sice rostlo, ale ne proto že by se v ní vyvíjeli plody, ale bylo to tím jak jsem jí podstrojovala :o). Bylo to asi varování, ale já to nevzdávala. A tak jsem je znova dala k sobě…Po dalších 14 dnech měla to bříško znatelně větší a dokonce měla nateklé struky. Během dalších 5ti dnů vznikla v kleci jakási pevnost z papírů, kartonu a látky - hnízdo. 22. den březosti jsem si zase myslela, že z toho nic nebude, ale když jsem jí nesla ráno piškoty a salát, tak seděla zády opřená o klec a rodila. Zůstala jsem tiše stát a pozorovala ten zázrak. Tlapkami a zuby mu pomáhala ven. Odrodila jedno a to dlouho zůstávalo jedináčkem. Ona odpočívala a mládě sálo mléko. Začínala jsem být nervózní, když ani po 2 hodinách nezačala rodit další. Nevěděla jsem jak jí pomoci. Otevřela jsem klec a ona se šla hned pomazlit, jak to dělala vždy. Jemně jsem jí sáhla na bříško a cítila tam nejméně další dva plody. Nepoznala jsem zda jsou ještě naživu.
A tak jsem se šla na internet na potkaní stránky "potkan.jinak.cz" a radila se s ostatními potkanomilci co a jak mám dělat. I po 5ti hodinách byl prcek stále jedináček. Jedna kamarádka z potkana volala na veterinu a tam jí poradili, že by potkanka měla dostat hodně tekutin - nejlépe v podobě multivitamínového juicu. Když asi za půl hodiny přišla máma, tak jsem mohla jít koupit již zmiňovaný juice. Ale ani to nezměnilo fakt, že nechtěla ( nemohla ) rodit. Po 6ti hodinách mě přešla trpělivost a tak se volalo na veterinu, že přijedeme. Než jsme dorazily bylo to už 7 hodin.
Pan doktor Dark prohlídl a dal jí 1,5 ml oxytocinu - látka, která vyvolává kontrakce. Měla začít působit do 15ti minut. Viděla jsem jak tlačí, ale marně. Vyšlo z ní jen trochu krve. Nechala jsem jí v klidu a doufala, že snad odrodí přes noc. Jenže když jsem ráno zjistila, že pořád nic jela jsem hned na veterinu. Byla jsem tam 30 minut před pracovní dobou. Na řadu jsem přišla asi po hodině. Panu doktoru se to zdálo také dost divné a tak se rozhodl, že jí udělá sono - ultrazvuk. Bylo dost obtížné udržet Dark v klidu, ale nakonec se to povedlo a prý tam tedy ještě nejméně jedno bylo. Rozhodla jsem se, že jestli neporodí po další injekci oxytocinu, kterou jí sestřička podala, tak bude muset podstoupit císařský řez. Nebyla jiná možnost.
Operační hodiny byly až od 13té a tak jsme skoro 4 hodiny musely čekat než na nás přijde řada ( kdyby šlo o psa vezmou ho hned! ). Injekce jí nepomohla a tak nás pan doktor v 13 hodin pozval dovnitř do předoperační místnosti. Dark zvážil, aby věděl jakou dávku uspávacího prostředku jí má podat. Sestřička říkala, že hlodavci obecně usínají pomalu, takže se do 15ti minut vrátí. Jenže Dark usnula hned a to už mi bylo podezřelé, ale snažila jsem se tomu nevěnovat pozornost. Po čtvrt hodině přišel doktor a vyholil Dark bříško. Už po vyholení bylo patrné, že tenká kůže na jejím břiše skrývá ještě dva plody. Odnesli jí na operační sál a mě dali nahřátý pytlík s modrou tekutinou, abych při průběhu operace zahřívala to jediné narozené mládě. Sedla sem si do čekárny. Asi po 20ti minutách mě sestřička zavolala dovnitř. Dark tam ležela na dečce s 6ti stehy na bříšku. Jedno z mláďat bylo mrtvé, na ocásku mělo něco jako nádor a proto ho nemohla odrodit. To druhé bylo strašně velké a už trochu modré ( tulení syndrom - mládě je nasákle velkým množstvím plodové vody a většinou uhyne ), ale pořád živé. Pan doktor mi řekl veškeré informace, dal jí jakousi injekci, která jí měla probudit. Trošku zvedla hlavu, tak jsem doufala, že bude v pořádku.
Hned po příjezdu domů umřelo to mladší, modré mládě. Dark s posledním miminkem jsem odnesla k sobě do postele, kde to měla tak ráda. Ležela jsem u ní a hlídala jakýkoliv náznak pohybu. Občas jsem se jí snažila dát trochu vody. Pořád jsem ji nahřívala ten sáček s modrou tekutinou co nám půjčili na veterině. To malé bylo pořád u ní, ale nechtělo pít. Snažila jsem se ho udržet při životě, ale i tohle mládě v 18 hodin zemřelo :o(. Nechtěla jsem přijít i o Dark…pořád jsem jí hlídala…Nešla jsem ani spát. V jednu chvíli se pohnula. Popolezla o trošku víš. Asi ji to už tlačilo a tak sem jí obrátila, aby nedošlo k nějakým proleženinám. Do 3 hodin ráno se nic nedělo… O půl čtvrté začala tak zvláštně kašlat. A ve 4 hodiny ráno mě opustila navždy :o(.
Snad umřela a nevěděla co vše se stalo. Neprobrala se z narkózy. Veterinář jí dal asi silnou dávku uspávadla. Nevím. Je jasné, že nebýt mé touhy po mladých mohla tu teď se mnou ještě být. Jestli existuje potkaní nebe, tak bych Dark chtěla jen vzkázat, že je mi to moc líto, že byla ten nejlepší potkánek a že na ní nikdy nezapomenu… //<![CDATA[ //]]>
Jak už to ( u mě ) bývá, nadchla jsem do potkanů další spolužačku. Když jsem s ní šla do zverimexu, se na nějakého podívat, neodolala jsem a odnesla si domů malého aguti samečka. Dostal jméno Mr. Hankey ( příznivci South Parku budou vědět :o) ) a stal se budoucím ženichem pro mou Dark. Po nějaké době, když bylo Dark asi 8 měsíců a Henkýmu půl roku, rozhodla jsem se, že Dark nakryji. Měl to být její první a poslední vrh. Na internetu bylo napsáno, že na 1. vrh by měla být samice stará 4 - 6 měsíců a v "odborných" knížkách 8 měsíců. Takže jsem doufala, že dělám dobře. Pět dní jsem je společně připouštěla než na Dark přišla říje ( i když na tom ani tak moc nezáleží, u potkana může dojít k nucené říji, tzn. když jí samec nakryje mimo říji šance, že otěhotní je tu také ).
Po 14 dnech se mi zdálo, že má větší bříško, ale to jsem si jen namlouvala. Bříško jí sice rostlo, ale ne proto že by se v ní vyvíjeli plody, ale bylo to tím jak jsem jí podstrojovala :o). Bylo to asi varování, ale já to nevzdávala. A tak jsem je znova dala k sobě…Po dalších 14 dnech měla to bříško znatelně větší a dokonce měla nateklé struky. Během dalších 5ti dnů vznikla v kleci jakási pevnost z papírů, kartonu a látky - hnízdo. 22. den březosti jsem si zase myslela, že z toho nic nebude, ale když jsem jí nesla ráno piškoty a salát, tak seděla zády opřená o klec a rodila. Zůstala jsem tiše stát a pozorovala ten zázrak. Tlapkami a zuby mu pomáhala ven. Odrodila jedno a to dlouho zůstávalo jedináčkem. Ona odpočívala a mládě sálo mléko. Začínala jsem být nervózní, když ani po 2 hodinách nezačala rodit další. Nevěděla jsem jak jí pomoci. Otevřela jsem klec a ona se šla hned pomazlit, jak to dělala vždy. Jemně jsem jí sáhla na bříško a cítila tam nejméně další dva plody. Nepoznala jsem zda jsou ještě naživu.
A tak jsem se šla na internet na potkaní stránky "potkan.jinak.cz" a radila se s ostatními potkanomilci co a jak mám dělat. I po 5ti hodinách byl prcek stále jedináček. Jedna kamarádka z potkana volala na veterinu a tam jí poradili, že by potkanka měla dostat hodně tekutin - nejlépe v podobě multivitamínového juicu. Když asi za půl hodiny přišla máma, tak jsem mohla jít koupit již zmiňovaný juice. Ale ani to nezměnilo fakt, že nechtěla ( nemohla ) rodit. Po 6ti hodinách mě přešla trpělivost a tak se volalo na veterinu, že přijedeme. Než jsme dorazily bylo to už 7 hodin.
Pan doktor Dark prohlídl a dal jí 1,5 ml oxytocinu - látka, která vyvolává kontrakce. Měla začít působit do 15ti minut. Viděla jsem jak tlačí, ale marně. Vyšlo z ní jen trochu krve. Nechala jsem jí v klidu a doufala, že snad odrodí přes noc. Jenže když jsem ráno zjistila, že pořád nic jela jsem hned na veterinu. Byla jsem tam 30 minut před pracovní dobou. Na řadu jsem přišla asi po hodině. Panu doktoru se to zdálo také dost divné a tak se rozhodl, že jí udělá sono - ultrazvuk. Bylo dost obtížné udržet Dark v klidu, ale nakonec se to povedlo a prý tam tedy ještě nejméně jedno bylo. Rozhodla jsem se, že jestli neporodí po další injekci oxytocinu, kterou jí sestřička podala, tak bude muset podstoupit císařský řez. Nebyla jiná možnost.
Operační hodiny byly až od 13té a tak jsme skoro 4 hodiny musely čekat než na nás přijde řada ( kdyby šlo o psa vezmou ho hned! ). Injekce jí nepomohla a tak nás pan doktor v 13 hodin pozval dovnitř do předoperační místnosti. Dark zvážil, aby věděl jakou dávku uspávacího prostředku jí má podat. Sestřička říkala, že hlodavci obecně usínají pomalu, takže se do 15ti minut vrátí. Jenže Dark usnula hned a to už mi bylo podezřelé, ale snažila jsem se tomu nevěnovat pozornost. Po čtvrt hodině přišel doktor a vyholil Dark bříško. Už po vyholení bylo patrné, že tenká kůže na jejím břiše skrývá ještě dva plody. Odnesli jí na operační sál a mě dali nahřátý pytlík s modrou tekutinou, abych při průběhu operace zahřívala to jediné narozené mládě. Sedla sem si do čekárny. Asi po 20ti minutách mě sestřička zavolala dovnitř. Dark tam ležela na dečce s 6ti stehy na bříšku. Jedno z mláďat bylo mrtvé, na ocásku mělo něco jako nádor a proto ho nemohla odrodit. To druhé bylo strašně velké a už trochu modré ( tulení syndrom - mládě je nasákle velkým množstvím plodové vody a většinou uhyne ), ale pořád živé. Pan doktor mi řekl veškeré informace, dal jí jakousi injekci, která jí měla probudit. Trošku zvedla hlavu, tak jsem doufala, že bude v pořádku.
Hned po příjezdu domů umřelo to mladší, modré mládě. Dark s posledním miminkem jsem odnesla k sobě do postele, kde to měla tak ráda. Ležela jsem u ní a hlídala jakýkoliv náznak pohybu. Občas jsem se jí snažila dát trochu vody. Pořád jsem ji nahřívala ten sáček s modrou tekutinou co nám půjčili na veterině. To malé bylo pořád u ní, ale nechtělo pít. Snažila jsem se ho udržet při životě, ale i tohle mládě v 18 hodin zemřelo :o(. Nechtěla jsem přijít i o Dark…pořád jsem jí hlídala…Nešla jsem ani spát. V jednu chvíli se pohnula. Popolezla o trošku víš. Asi ji to už tlačilo a tak sem jí obrátila, aby nedošlo k nějakým proleženinám. Do 3 hodin ráno se nic nedělo… O půl čtvrté začala tak zvláštně kašlat. A ve 4 hodiny ráno mě opustila navždy :o(.
Snad umřela a nevěděla co vše se stalo. Neprobrala se z narkózy. Veterinář jí dal asi silnou dávku uspávadla. Nevím. Je jasné, že nebýt mé touhy po mladých mohla tu teď se mnou ještě být. Jestli existuje potkaní nebe, tak bych Dark chtěla jen vzkázat, že je mi to moc líto, že byla ten nejlepší potkánek a že na ní nikdy nezapomenu… //<![CDATA[ //]]>
(Čerpáno z www stránek Anny Doubravové...)